Forma uzavření manželství
Manželství je v českém rodinném právu zakotveno jako trvalé společenství muže a ženy, jehož hlavním účelem je založení rodiny a řádná výchova dětí. Toto společenství, založené na právním vztahu, je postaveno na zásadách dobrovolnosti a rovnoprávnosti. Civilní i církevní forma uzavření manželství mají v našem právním řádu od 1. Července 1992 rovnoprávné postavení, po právní stránce mají stejnou váhu a závaznost a zákon o rodině pro ně stanovuje stejné podmínky. Uzavřou-li snoubenci občanský sňatek, nemá následný náboženský obřad již žádné právní následky. Uzavřou-li církevní sňatek, nelze následně uzavřít sňatek občanský. Jinými slovy, po občanském sňatku může následovat sňatek církevní, má však již jen povahu obřadu, neboť manželství již vzniklo občanským sňatkem.
 

Občanský sňatek
V případě občanského sňatku činí snoubenci prohlášení o uzavření manželství před starostou (primátorem) nebo pověřeným členem obecního (městského) zastupitelstva matričního úřadu, a to za přítomnosti matrikáře. Prohlášení o uzavření manželství činí snoubenci souhlasně, veřejně a slavnostně. Snoubenci mohou uzavřít sňatek na oddacím místě místně příslušné matriky, kde má jeden ze snoubenců trvalé bydliště. Tento příslušný matriční úřad může povolit uzavření manželství před jiným obecním úřadem pověřeným vést matriky. Kromě snoubenců, oddávajícího a matrikáře musí být uzavření manželství přítomni dva svědci, což platí stejně pro občanský i církevní sňatek. Svědkové musí být zletilí, musí se k obřadu osobně dostavit a před podpisem zápisu do protokolu o uzavření manželství musí předložit občanský průkaz nebo jiný doklad totožnosti.
 

Církevní sňatek
Podstatnou charakteristikou církevní sňatku je, alespoň u křesťanských církví, že svátost manželství je chápána mnohem důsledněji než v případě občanského sňatku a je jí také přikládána mnohem větší vážnost. Zatímco občanský sňatek je při splnění zákonných podmínek možné absolvovat třeba i mnohokrát za život, praktikující křesťan smí podle zásady „ Co bůh spojil, člověk nerozděluj „ vstoupit do svazku manželského pouze jednou, neboť manželství je chápáno jako doživotní slib. Výjimkou je úmrtí druhého z manželů nebo některé specifické okolnosti umožňující církevní rozluku manželství, které jsou vždy velmi důkladně zkoumány. Prohlášení o uzavření manželství činí snoubenci před příslušným orgánem církve, kterou si zvolili a jejíž působení na území ČR je povoleno registrací Ministerstva vnitra ČR. Manželství se uzavírá v místě určeném předpisy církve nebo náboženské společnosti pro náboženské obřady nebo náboženské úkony. Církevní sňatek může být uzavřen až poté, kdy snoubenci předloží oddávajícímu osvědčení vydané příslušným matričním úřadem, od jehož vydání neuplynuly více než tři měsíce. Osvědčení dokládá, že splnili všechny zákonné náležitosti pro uzavření platného manželství. Orgán církve, před kterým dojde k uzavření manželství, doručí následně protokol o uzavření manželství příslušnému matričnímu úřadu, v jehož obvodu bylo manželství uzavřeno.
 

Příprava církevního sňatku
Termín církevní svatby je nutné si na farním úřadě domluvit alespoň dva nebo tři měsíce předem, aby byl dostatek času na přípravná setkání s farářem, která jsou jednou z podmínek uzavření církevního sňatku. Těchto setkání bývá zpravidla 6 a konají se nejčastěji na farnosti, kam patří nevěsta. Pokud z nějakého důvodu toto místo nevyhovuje, může příslušný farář na žádost snoubenců udělit licenci jinému farnímu úřadu. Pokud jsou oba snoubenci stejného vyznání, mělo by vše proběhnout jednoduše. Pokud je jeden ze snoubenců bezvěrec a jeho partner chce přesto mít církevní svatbu, musí příslušný farář požádat o zvláštní výsadu biskupa své diecéze. Výjimkou není ani situace, kdy v souvislosti s plánovaným uzavřením sňatku jeden ze snoubenců konvertuje k vyznání svého partnera.